Višňový džem

Višeň obecná (Prunus cerasus) má na území České republiky, a zejména na Moravě, mimořádně bohatou tradici. Pěstování višní na našem území sahá přinejmenším do středověku, kdy klášterní zahrady patřily mezi první místa systematického ovocnářství. Mniši benediktinského a cisterciáckého řádu přinášeli ovocné stromy z jižní Evropy a pěstovali je s velkou péčí.

Morava je dodnes považována za srdce českého višňařství. Teplé jižní svahy Bílých Karpat, Pálavy a Slovácka poskytují višním ideální podmínky - dostatek slunce, vápenaté půdy a mírné klima. Právě zde vznikla světově proslulá odrůda Morela pozdní (v němčině známá jako Morellenfeuer, doslova "morellový oheň"), která je považována za jednu z nejkvalitnějších odrůd višní na světě. Její tmavě červené, téměř černé plody mají nenapodobitelnou intenzivní chuť s dokonalou rovnováhou sladkosti a kyselosti.

V 18. a 19. století zažilo višňové ovocnářství na Moravě skutečný rozkvět. Višňové aleje lemovaly cesty mezi vesnicemi a téměř každá venkovská usedlost měla alespoň jeden višňový strom. Višně se sušily, zavařovaly, kvašily na višňovici (pálenku) a samozřejmě se z nich vyráběly džemy a povidla. Slavná moravská višňovice je dodnes chráněným zeměpisným označením a patří mezi nejušlechtilejší české destiláty.

Bohužel, v druhé polovině 20. století došlo k výraznému úbytku višňových sadů. Kolektivizace zemědělství, změna krajinného rázu a příchod lacinějšího průmyslového ovoce ze zahraničí vedly k vykácení mnoha tradičních sadů. V posledních dvou desetiletích však pozorujeme příjemný obrat - roste zájem o staré odrůdy, vznikají nové višňové sady a domácí zpracování višní (včetně výroby džemů) zažívá renesanci. Organizace jako Český svaz zahrádkářů aktivně podporují zachování tradičních odrůd a šíření povědomí o hodnotě domácího ovocnářství.

Dnes se v České republice pěstuje řada odrůd višní. Kromě již zmíněné Morely pozdní jsou oblíbené odrůdy jako Fanal, Érdi bőtermő (maďarského původu), Kelleris 16 nebo Újfehértói fürtös. Pro domácí zahrady se doporučují samoplodné odrůdy, které nepotřebují opylující strom. Sezóna višní v Čechách a na Moravě obvykle trvá od poloviny června do konce července, přičemž přesné načasování závisí na odrůdě a konkrétní lokalitě.

Višně jsou nejen chutné, ale také mimořádně zdravé ovoce. Obsahují řadu důležitých vitaminů, minerálů a bioaktivních látek, které mají prokazatelné pozitivní účinky na lidské zdraví. I když se část těchto látek při vaření džemu částečně rozkládá, značné množství zůstává zachováno.

Klíčové živiny ve višních

Antokyaniny jsou přírodní pigmenty, které dávají višním jejich charakteristickou tmavě červenou barvu. Tyto sloučeniny patří mezi nejsilnější antioxidanty v přírodě. Výzkumy ukazují, že antokyaniny pomáhají snižovat záněty v těle, chrání kardiovaskulární systém a mohou zmírňovat bolesti kloubů. Višně patří mezi ovoce s nejvyšším obsahem antokyaninů vůbec - předčí v tomto ohledu i borůvky.

Melatonin je hormon regulující spánkový cyklus a višně jsou jedním z mála přirozených potravinových zdrojů melatoninu. Studie publikované v European Journal of Nutrition prokázaly, že konzumace višní a višňových produktů může zlepšit kvalitu spánku. I když džem obsahuje cukr, konzumace malého množství višňového džemu před spaním může díky obsahu melatoninu přispět k lepšímu usínání.

Vitamín C je ve višních přítomen v nezanedbatelném množství (přibližně 10-15 mg na 100 g čerstvého ovoce). Při vaření se část vitamínu C rozkládá, ale díky kyselému prostředí džemu se rozkládá méně, než byste čekali. Vitamín C posiluje imunitní systém, podporuje tvorbu kolagenu a zlepšuje vstřebávání železa.

Vláknina a minerály: Višně obsahují draslík, hořčík, měď a mangan. Draslík je důležitý pro správnou funkci srdce a regulaci krevního tlaku. Vláknina z višní (zejména pokud necháte v džemu kousky ovoce) podporuje zdravé trávení.

Nutriční hodnoty višňového džemu (na 100 g)

Višňový džem je neuvěřitelně univerzální a najde uplatnění v celé řadě pokrmů. Zde je několik inspirativních nápadů, jak ho využít nad rámec klasického mazání na pečivo:

• Palačinky a lívance: Klasické české využití. Horký višňový džem na čerstvých palačinkách je jednoduše dokonalý.
• Linecké cukroví: Višňový džem je tradiční náplní lineckých kolečke a je jednou z nejoblíbenějších variant vůbec.
• Ovocné knedlíky: Naplňte bramborové těsto lžící višňového džemu místo čerstvého ovoce - rychlá a chutná varianta.
• Jogurtové dezerty: Vmíchejte lžíci džemu do bílého jogurtu pro rychlou a chutnou svačinu.
• Omáčka k masu: Višňový džem s trochou červeného vína a rozmarýnem tvoří vynikající omáčku k pečené kachně nebo divočině.
• Koláče a buchty: Rohlíčky, buchty, šátečky, koláče - višňový džem je vždy skvělou volbou jako náplň.
• Zmrzlinový přeliv: Lehce ohřátý višňový džem nalijte přes vanilkovou zmrzlinu - kombinace, která potěší děti i dospělé.